Od dětství jsem byla velmi pečující a starostlivá, nadšeně jsem opečovávala
své „děti“ v kočárku a jakmile se naskytla příležitosti vyměnit panenku za opravdové miminko, byla jsem připravena pomáhat: oblékat, mýt, krmit, vozit, hrát si…
V jakémkoli kolektivu či skupině jsem se už po krátké chvíli stávala středem zájmu malých a mladších dětí, které zcela přirozeně vyhledaly mou společnost a já se vlastně nebránila. Vůbec mi nevadilo si s nimi povídat, hrát, vymýšlet pro ně aktivity, chovat je a zároveň se i postarat, aby neměly hlad
nebo jim nebyla zima. V oddíle vodních skautů, ve stepařském studiu, na táborech, dovolených i v rodině jsem brzo byla známá (a uznávaná) jako spolehlivá chůva. 
Po absolvování zdrávky, obor masér, jsem se nedostala na vysokou a šťastnou shodou náhod mi nabídla místo paní ředitelka Tyršovky v Černicích, kam jsem kdysi s radostí chodila do školky i na první stupeň ZŠ. Začala jsem pracovat jako osobní asistentka postižené holčičky, absolvovala kurz asistenta pedagoga a našla konečně svou životní cestu. Došlo mi, že to je ONO.
Po dvou letech působení ve školce jsem nastoupila na VOŠ European College, kde jsem zůstala rok a půl, nicméně možná i díky zkušenostem z praxe mi výuka nevyhovovala, studium jsem ukončila a od září 2026 nastupuji k dálkovému studiu na střední pedagogické škole v Berouně.
Velmi mi vyhovuje program Začít spolu, který jsem v Tyršovce zažila na vlastní kůži jako dítě a pak si ho vyzkoušela v praxi jako asistentka pedagoga.
Mimo svou práci mám ráda tanec (step), zimní sporty, v létě jezdím ráda na vodu. Baví mě tvoření, malování, filmy, společenské hry a v neposlední řadě hudba – 8 let jsem hrála na příčnou flétnu.
Zatím stále ještě sbírám zkušenosti a potřebuji si doplnit vzdělání, přes všechny překážky a těžkosti
ale cítím, že jdu správnou cestou.